C E N T R Á L Y   Křesťanské sakrální stavby dělíme dle půdorysu na dva základní typy. Stavby podélné (např. baziliky), které jsou symetrické podle podélné osy a stavby centrální (centrály) s půdorysem symetrickým podle středu. Sem patří rotundy, oktogony, tetrakonchy, půdorysy opsaného i vepsaného řeckého kříže a jiné složitější dispozice. Oby typy vyšly z tradic antického stavitelství, avšak zatímco podélné dispozice se spíše uplatnily v západořímském kulturním okruhu, centrály jsou charakteristické pro východní byzantský styl. Centrály nicméně nejsou západnímu křesťanství cizí, avšak téměř vždy lze vystopovat byzantské vlivy. Právě tyto stavby jsou předmětem následující galerie, neboť do východokřesťanských oblastí jsem dosud nepronikl.    Vzhledem k rozmanitosti obsahu a velkého počtu příkladů jsou již nyní centrály rozděleny do několika galerii. Samostatnou galerii mají již dlouho Kruhové kostely (rotundy), kde je i obsáhlejší textové pojednání, dále Karnery, Baptisteria a Patrové kaple, které rovněž často využívají centrální půdorysy. Zbytková galerie Zaniklé centrály je zatím spíše jen důsledkem rozpadu původní galerie Kruhové kostely. Na tomto místě je pak všechno ostatní. Vedle sebe tak můžeme vidět monumentální chrámy a docela malé kaple. Silné zastoupení mají zejména oktogony, které vznikaly podle vzoru císařské kaple v Cáchách a zajímavou skupinu tvoří i kaple stavěné po vzoru mariánského poutního kostela v bavorském Altöttingu.    I v Česku lze narazit na zajímavé příklady středověkých centrál. Pokud ale nebudeme brát v potaz pozoruhodný soubor kruhových kostelů, mnoho se jich nedochovalo. Jedinou stojící kvadratickou centrálu se třemi nebo čtyřmi apsidami (tetrakonchu) najdeme v Řeznovicích. Torzo podobné stavby se zachovalo v Řeporyjích (západní apsida a věž). Dálším takovým kostelem byl zbořený kostel sv. Jana Křtitele na Zábradlí a archeologickým výzkumem odkrytá tetrakoncha v areálu sázavského kláštera. Ojedinělá kvadratická centrála s pravoúhlými apsidami stála do roku 1866 ve Vliněvsi. Zajímavou kvadratickou centrálou s apsidami mohl být i kostel, který předcházel mladší bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě a podobně možná vyhlížel i předchůdce zbořeného kostela sv. Valentina na Starém Městě pražském. Z gotických centrál stojí za zmínku především pražský kostel sv. Karla Velikého nebo zaniklá kaple Božího Těla na pražském Karlově náměstí. Krom těchto příkladů lze mezi centrály řadit i románské patrové kaple v Chebu a Záboří. |
||
AACHEN | ![]() | ||
ALTÖTTING | ![]() | ||
AVOLSHEIM | ![]() | ||
BOLOGNA | ![]() | ||
COMBURG | ![]() | ||
DENSUS | ![]() | ||
EPFIG | ![]() | ||
FULDA | ![]() | ||
FÜRSTENSTEIN | ![]() | ||
GRÜNSFELDHAUSEN | ![]() | ||
GURASADA | ![]() | ||
HAVELBERG | ![]() | ||
HORN | ![]() | ||
INNICHEN | ![]() | ||
ISTANBUL | ![]() | ||
ISTANBUL | ![]() | ||
ISTANBUL | ![]() | ||
ISTANBUL | ![]() | ||
KÖLN | ![]() | ||
KRUKENBURG | ![]() | ||
LE PUY-EN-VELAY | ![]() | ||
LINZ | ![]() | ||
MEDVEDGRAD | ![]() | ||
MELQUE | ![]() | ||
MILANO | ![]() | ||
MILANO | ![]() | ||
MONTMAJOUR | ![]() | ||
NIJMEGEN | ![]() | ||
OBERBURG | ![]() | ||
OBERWITTIGHAUSEN | ![]() | ||
OPAVA | ![]() | ||
OTTMARSHEIM | ![]() | ||
PADERBORN | ![]() | ||
PASSAU | ![]() | ||
PÉCS | ![]() | ||
PÉCS | ![]() | ||
PERUGIA | ![]() | ||
PERUGIA | ![]() | ||
PISA | ![]() | ||
PISA | ![]() | ||
PRAHA | ![]() | ||
PRAHA | ![]() | ||
RAVENNA | ![]() | ||
RAVENNA | ![]() | ||
RAVENNA | ![]() | ||
RIEUX-MINERVOIS | ![]() | ||
ROMA | ![]() | ||
ROMA | ![]() | ||
ROMA | ![]() | ||
ROMA | ![]() | ||
ŘEPORYJE | ![]() | ||
ŘEZNOVICE | ![]() | ||
SAN MIGUEL DE LILLO |
![]() | ||
SANTIAGO DE COMPOSTELA |
![]() | ||
SEGOVIA | ![]() | ||
SIKLÓS | ![]() | ||
SŁUPSK | ![]() | ||
STANDORF | ![]() | ||
STRALSUND | ![]() | ||
SZIGETVÁR | ![]() | ||
TAR | ![]() | ||
TOMAR | ![]() | ||
TRIER | ![]() | ||
VENEZIA | ![]() | ||
VERONA | ![]() | ||
VISBY | ![]() | ||
WIESELBURG | ![]() | ||
WORMS | ![]() | ||
WROCŁAW | ![]() | ||
© burda 2008-023 |