B R Á N Y   H R A D U   H O C H O S T E R W I T Z

   Světoznámý hrad s nebývalým počtem bran nese slovanské jméno, které se poprvé objevuje v roce 860 (Astarwiza), kdy Ludvík Němec daroval rozsáhlá území kolem Friesachu salcburskému arcibiskupovi Adalwinovi. Hrad je poprvé doložen v roce 1106, kdy je jmenován Zeizolf von Spanheim jako pán na Osterwitz. Spanheimové následně postoupili hrad pánům z Osterwitz, kteří zde seděli až do roku 1476, kdy v tureckém vězení zemřel poslední mužský příslušník rodu. Poté hrad připadl na císaře Fridricha III. Habsburského. V roce 1541 udělili Habsburkové Osterwitz v léno korutanskému guvernérovi Kryštofu Khevenhüllerovi a o třicet let později získali Khevenhüllerové hrad definitivně. Zároveň zahájil přestavbu hradu v protitureckou pevnost.

   Hrad o pěti, šesti branách je obvykle považován za gigantický, neb je takových hradů nemnoho. Korutanský Hochosterwitz má jen na hlavní přístupové cestě bran 14, a to nepočítáme komplikovaný schodišťový průchod palácem na vrchní nádvoří. Nápad vytvořit kuriózní galerii o branách jediného hradu mě napadl přímo na místě, asi tak v polovině cesty vzhůru. Brány z 2. poloviny 16. století jsou povětšinou věžové, tudíž pohledné na rubu i líci a mají řadu uměleckých detailů. Cestou zpět jsem proto brány podrobil přísnější kritice a dočkal se i prvních turistických zájezdů, které z hradní restaurace vyhlížel již netrpělivý personál. Unikátní cesta startuje u první brány a končí v hradní zbrojnici pod bradou burghauptmanna Schenka, nejvyššího muže Rakouska (225 cm).